Cévní mozková příhoda (CMP, iktus, mozková mrtvice, mozkový infarkt) je akutní stav, při kterém dochází k poškození mozku v důsledku poruchy jeho krevního zásobení. Poškození mozku se může projevit různými výpadky – motorickými (ochrnutí části těla), senzitivními (poruchy čití), závratí, bolestí hlavy, poruchami vidění atd. Pokud tyto příznaky do 24h odezní, jedná se o tzv. tranzitorní ischemickou ataku (zkratka TIA).

Podle svého vzniku se mozkové příhody dělí na:

- Ischemické – představují asi 80 % všech CMP. Příčinou je uzávěr mozkové tepny krevní sraženinou, která vzniká při prasknutí aterosklerotického plátu přímo v tepně nebo se do mozkové tepny dostane embolizací (odtrhnutím) z jiné části krevního řečiště v těle. Uzávěr mozkové tepny zamezí přívodu krve do mozku a postižené části tkáně tak začnou odumírat. Podle toho, v jakém místě k uzávěru dojde, objeví se porucha příslušné funkce mozku.

- Krvácivé (hemoragické) – představují zbylých 20 % cévních mozkových příhod. Vznikají v důsledku ruptury (prasknutí) cévní stěny a vedou ke krvácení do mozku. Nejčastější příčinou je vysoký krevní tlak (hypertenze).

Abychom předešli cévním mozkovým příhodám, je důležitá prevence a snížení rizikových faktorů. V případě ischemických cévních mozkových příhod to hlavně znamená předejít vzniku aterosklerózy, jejíž hlavní příčinou je abnormální hladina tuků v krvi (neboli dyslipidémie) nebo zvýšená hladina tuků v krvi (hyperlipidémie). U těchto pacientů se nadbytečné tuky (hlavně cholesterol) ukládají do stěny cév a vytváří tak tzv. ateromový plát, který může prasknout a způsobit uzavření tepny a tedy ischemickou cévní mozkovou příhodu.
Riziko vzniku cévní mozkové příhody se zvyšuje s přibývajícím věkem. Může se však objevit i v mladším věku – zde je třeba uvažovat o genetických dispozicích a vývojových vrozených vadách. Dalšími rizikovými faktory jsou kouření, obezita, sedavý způsob života, nesprávná životospráva apod. Muži jsou oproti ženám ve větším riziku – poměr muži : ženy = 1,5 : 1.

Příčiny cévní mozkové příhody:

U osob s ischemickou cévní mozkovou příhodou téměř vždy nalezneme hyperlipidémii a/nebo kombinovanou dyslipidémii. Hyperlipidémie a kombinovaná dyslipidémie jsou onemocnění, u kterých je zvýšená hladina celkového cholesterolu a/nebo cholesterolu o nízké hustotě (LDL, zvaný také jako „špatný cholesterol“) v krvi. Snižováním hladiny „špatného“ cholesterolu se výrazně snižuje riziko vzniku aterosklerózy, a tím pádem i ischemické cévní mozkové příhody.

Léčba cévní mozkové příhody:

V této části se nebudeme zabývat tím, jak se léčí cévní mozková příhoda ve svém akutním stavu, když nastane, protože se jedná o život ohrožující stav zahrnující komplexní péči neurochirurgů a neurologů. Naopak se budeme zabývat tím, jak ischemickým cévním mozkovým příhodám předcházet a jak se léčit po již proběhlé mrtvici. V obecné rovině to znamená léčit dyslipidémii a/nebo hyperlipidémii a předcházet tak ateroskleróze.
V první řadě je potřeba upravit životní styl nemocného a zavést režimová opatření, což znamená zvýšení pohybové aktivity, dietu, přestat s kouřením.
Krom těchto uvedených nefarmakologických kroků je potřeba zahájit léčbu farmakologickou, tzn. užívání léků.
Dyslipidémii a hyperlipidémii je možné léčit především pomocí léků nazývaných statiny (např atorvastatin, simvastatin aj), které upravují hladinu cholesterolu v krvi a snižují tak riziko vzniku nové nebo opakujíci se ischemické cévní mozkové příhody. Dalšími často předepisovanými léky jsou fibráty nebo ezetinib.
I když lze výše uvedenými léky docílit snížení hladiny cholesterolu, u mnoha pacientů nelze snížit až na požadovanou hodnotu cholesterolu v krvi a stále u nich dochází k ischemickým cévním mozkovým příhodám (CMP). Další nepříznivou vlastností dosavadních léčebných možností je významný výskyt nežádoucích účinků, které se často zhoršují se zvyšující se dávkou. Díky tomu spousta pacientů nemůže dostat léčbu v dávce, která by pro ně byla účinná a lék tak dostatečně nefunguje.

Nová biologická léčba

Probíhající klinické studie léků s novou biologickou léčbou ukázaly, že snižování cholesterolu pomocí nové léčby (např. společně se současně dostupnou terapií) může ještě více snížit riziko cévních mozkových příhod. Mezi takovou terapii patří i biologická léčba nabízená v rámci klinických studií v našem centru CCBR.
Konkrétně se jedná o monoklonální protilátku, která se váže na bílkovinu tělu vlastní, vznikající v játrech – tzv. PCSK9 (proprotein konvertáza subtilisin/kexin typ 9). Tato PCSK9 se za normálních okolností váže na LDL-receptor (bílkovinu) pro LDL-cholesterol („špatný“ cholesterol) a tím pádem PCSK9 brání tomu, aby se LDL-cholesterol navázal a byl v buňce zničen. LDL-cholesterol pak nadále koluje v krvi a jeho hladina v séru je zvýšená, což podporuje vznik aterosklerózy.
Nová biologická léčba – monoklonální protilátka proti PCSK9 – se naváže na PCSK9 a tím pádem receptor pro LDL-cholesterol je volný, kolující LDL-cholesterol se může na něj navázat, dostane se do buňky, kde je zničen a hladina cirkulujícího LDL-cholesterolu v krvi se sníží. Díky tomu je hladina LDL-cholesterolu v krvi v normě a riziko aterosklerózy a tím pádem ischemické cévní mozkové příhody je mnohonásobně nižší.
Kromě cíleného účinku na PCSK9 je velikou výhodou této léčby výskyt minimálních nežádoucích účinku v porovnání s dosavadní dostupnou léčbou.

AKTUALITY

    Revmatoidní artritida (RA) - je zánětlivé onemocnění kloubů, které má chronický (opakující se) průběh. Nejdříve jsou postiženy klouby zápěstí a drobné klouby rukou a nohou, postupně může dojít k postižení všech kloubů. Klouby jsou u pacientů s revmatoidní artritidou bolestivé a po ránu ztuhlé, vykazují známky zánětu a časem dochází až ke kloubním 

     

     

    Psoriatická artritida (PsA) - je chronické (vleklé, vracející se) zánětlivé onemocnění kloubů vyskytující se u pacientů s lupénkou (psoriázou). Až u 40% pacientů s lupénkou se toto zánětlivé postižení kloubů objeví (artritida). Muži i ženy jsou postiženy stejnou měrou. Nejčastěji se onemocnění objevuje kolem 40.roku života. Kloubní projevy psoriatické

     

    Cévní mozková příhodaje akutní stav, při kterém dochází k poškození mozku v důsledku poruchy jeho krevního zásobení. Poškození mozku se může projevit různými výpadky – motorickými (ochrnutí části těla), senzitivními (poruchy čití), závratí, bolestí hlavy, poruchami vidění atd. Pokud tyto příznaky do 24h odezní, jedná se o tzv. tranzitorní ischemickou